Přemýšlím o své budoucnosti....

Čtvrtý ročník je kapitola sama o sobě... Zdá se mi, že je to je jeden z nejhorších roků. Nejen, že si stále nemohu zvyknout na to, že nás k maturitě vede nová třídní, ale také proto, že začínám uvažovat nad tím, jestli jít nebo nejít dál studovat...
Od začátku září se na školu nedokážu soustředit, čím to je? Snad ne tím, že když musím, tak to prostě nejde :o(..
Ještě v červenci jsem si stála za tím, že ať se bude dít, co se bude dít, půjdu dál, protože zkrátka CHCI!! Nebo jsem alespoň chtěla.... :(.... Teď si už jen pokládám otázku, zda na to mám, protože si přestávám věřit..
Kde jsou ty dny, kdy jsem se do školy těšila?.. Něco mi tam chybí a nehorázně to změnilo můj přístup :(.. Nejsem spokojená se svými výsledky, nejsem spokojená sama se sebou.. Co se týče studia, jde to se mnou z kopce.. O hodinách jsem myšlenkami mimo, bloudím mimo školu, jakoby dveře od ní byly zavřené..
Obávám se, že když doma oznámím, aby nepočítali s tím, že na vysokou půjdu, tak je zklamu... Na základní škole jsem si přála, abych po maturitě odcestovala do Anglie a pár let tam zůstala... Na střední bylo mým snem jít na VŠE do Prahy.. Miluji účetnictví, miluji ekonomiku... Jenomže pomalu zjišťuji, že se mi ty předměty odcizují... Ani hloupý maturitní okruh nejsem schopná pořádně vypracovat!! :(..
Přemýšlím, přemýšlím, přemýšlím o tom, co bude dál... Je na čase si udělat obrázek o mé budoucnosti, ale nelze to, protože vím, že se má představa stejně opět změní... a nejspíš nikdy nesplní...