FB = DELETE

Jsem spokojená, přerušila jsem virtuální spojení s FB světem :) .. Kdyby nebylo několika rad, jak smazat FB účet, tak si myslím, že je facebook (není) nesmrtelný! :-P .. Nakonec jsem zvítězila a v patách mám cíl trávit čas užitečněji :-) ..

FB JIŽ OBNOVEN, MĚSÍČNÍ PAUZU BERU ZA DOSTAČUJÍCÍ :D ... Ne že by mi tekly sliny tím, že bych měla absťák, to rozhodně ne. Potřebovala jsem se tam dostat kvůli kontaktu ohledně lístkům na ples a jéjej, zůstala jsem tam :-/ .. Btw: Víte, že když se z FB vymažete a po čase se tam přihlásíte, že opět normálně existujete? To je věc, co? :D

Oslava roku 2010 - I. etapa

Noc z 29. na 30. prosince byla pro mě a dalších 8 lidí Silvestrovskou nocí. Ano, čtete správně. Nechybělo jak pouštění rachejtlí, ani "novoroční" přípitek v 00:00 hodin a ani novoroční projev prezidenta republiky! /viz níže/ ... To byla naproto originální oslava přicházejícího roku 2011 - I. etapa, ta druhá nastane zítra :-) ... A příště jí uskutečníme už v létě, protože kdo si na Nový rok připíjí pod hvězdnou oblohou na zahradě v bazéně? :-) ...

Novoroční projev prezidenta republiky s výhledem do budoucnosti ;) ..


ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK PLNÝ ZDRAVÍČKA, ŠTĚSTÍČKA, LÁSKY, SPOKOJENOSTI A ÚSPĚCHŮ JAK V SOUKROMÉM, TAK V PRACOVNÍM ŽIVOTĚ :-)

Krásné 3 dny na horách :-)

Milý deníčku,

obohatím Tě o pár řádků a ve zkratce Ti povyprávím předešlé 3 sportovně-romantické dny, které jsem trávila se svým Rómeem na horách :) ...

Prvotním plánem bylo vyrazit do Švýcarských Alp, ale to bohužel nevyšlo, i přestože lyže už byly odvezené ve Švýcarsku a čekaly na nás v chatce, ale jakmile dorazily na místo, musely obratem zpět, proto jsme vyrazili do "Českých Alp", aneb na Klínovec :) ... Jedním slovem? Pa-rá-daaaa :) ... První den jsme se na svahu cítili, jako bychom jezdili s rodinou, poněvadž se tam nacházelo opravdu málo lidí. Rychlá jízda šupem dolů, žádné čekání fronty na vlek, prostě perfektní :) .. Druhý den se sjezdovky kapičku zalidnily, mráz vyloženě štípal a našel si i moje prstíky pod přeskáčema, ale zahřátí bylo nezapomenutelné.... O:-) ... A třetí den? To bylo na svahu tolik lidí, jakoby se v ten den jezdilo zadarmo :-P .. Jedinné, co bych vytkla, jsou začátečníci na snowboardech. Omlouvá je pouze má představa na mé první zkušenosti se snowboardem :D .. Katastrofálně nezapomenutelná a každý pád plný smíchu a bolesti :D ..

Sjezdovky, které jsme okusili: Dámská, Pařezovka, Přemostěná, Turistická, Jáchymovská. Nejobtížnější pro mě byla Jáchymovská, v tu chvíli jsem si uvědomila, že si svého života vážím :)) :-P, a to že adrenalin miluju víc jak svůj život :-) .. Kdybych se byla bývala tolik nebála, jezdím jí pořád dokola, protože její délka - 2500 m - by se i vám skutečně zalíbila. Co více si totiž přát, než jet z kopce co nejdéle? :-) ..

Ubytování? Luxusní :) .. Relax - vodnička - šampaňské - filmíky - hudba - teplíčko - čajíček - vynikající jídlo - bazén - ... a nenahraditelná společnost :) <3 ..
Klínovec -> nádherná příroda, už se těším na léto, až to budu sjíždět na kole :-) :-) :-) ... YEAH :) ..

Dopis prasátku :)

Milé PRASÁTKO, ano ty - ty to ZLATÉ :-) ..

Je mi to líto, ale tento rok se opět nesejdeme... Kdybys byl býval chodil odpoledne, tak Tě vidíííím, ale teď už se ozývá mé bříško, mé ruce jsou natěšené na lžíci, vidličku a nůž, nemůžou se dočkat, až si budou krájet kousek po kousku toho výborného čerstvě udělaného kuřecího řízečku, až si naberu na vidličku vynikající bramborový salát, až to zapiju sklenkou červeného... Zkrátka se omlouvám, ale příští rok to snad už po 21 letech vyjde, budu se těšit :-) ...

Kouzelné Vánoce a krásné prožití vánočních svátků :) ...

Ekonomická otázka, aneb kam investovat?

Přemýšlím jen tak čistě teoreticky...

Mám přebytečných 250.000,- Kč, válí se mi na studentském kontě a úroky na bankovním účtě mi příliš nevynesou. V tuhle chvíli by člověk, který používá hlavu k přemýšlení, zvolil třeba finančního poradce a prokonzultoval s ním danou situaci, kam nejlépe uložit své peníze.

Patří zlatá cihla k jednomu z mnoha způsobů, kam "zainvestovat"? Zlato - v historii bankovnictví jsme se učili, že to bývávala už v jaké době před naším letopočtem forma platidla. Česká národní banka v roce 97-98 začínala rozprodávat své rezervy zlata. Prý "O prodeji zlata bylo rozhodnuto po zvážení poklesu významu zlata jako rezervního aktiva, dále dlouhodobě klesající ceny zlata a nízkých výnosů z jeho držení.".. Bankovní rada, která tehdy rozhodla o prodeji zlata, předpokládala poněkud jiný vývoj trhu, taky to tak dopadlo, ČNB mohla mít o 27 milard více, kdyby s prodejem zlata počkala.

Mou otázkou je: Vyplatí se být tzv. gold bug (což je člověk, který nakupuje zlato do svého vlastnictví)? Takový obchodník, který je označen anglickým termínem, nakupuje zlato ve víře, že se finanční svět zhroutí (že stávající finanční krize, která odeznívá, přijde a ještě se několikrát znásobí) a jen zlato si uchová svoji hodnotu.

Co je tedy výhodnější? Aby se investičním nástrojem stalo zlato, a nebo akcie a jiné cenné papíry? Či vložit peníze do fondů v podobě stavebka, penzijka, apod.? Nejsem žádný ekonomický expert, proto si jen pokládám otázky, na které víceméně odpovědi neznám a snažím se je dohledávat.. Mohu o tom jen konstatovat a domnívat se, že můj názor bude balancovat tak dlouho, až se bude přiklánět spíše k reálné odpovědi.. Mám certifikaci u ČNB a je mi k ničemu. Jen papír...

Doporučuji shlédnout =)

Neskutečný, jaký talent někteří lidé mají a jaký adrenalin při tom prožívají!
Jejich bláznovství absolutně hraničí někde mezi nebem a zemí... Mají můj obdiv, jsou to frajeři! :-) ... Chtěla bych pocítit ten skvělý pocit, jaký při tom mají... Přesně ten, onen nepopsatelný plný vzrušení a potěšení, yeah =) ..

Fatboy

Představuji Vám Fatboy polštář :-) ...

Tímto vyhlašuji soutěž s názvem "Kdo mi ho dříve koupí, vyhrává první posezení se mnou na tomto pohodlném a praktickém polštářku" .. Zahrajeme si na něm třeba člověče nezlob se, nabídku ovocný čajík, Haribo bombónky a k tomu sheeshu :-) ...

Btw: Toužím po červeném, neboť ta mi ladí k pleti :) ...

Bubák jménem Dáda =)

Jsem pěnový bubák, jmenuji se Dáda a od teď vás všechny budu strašit ve vašich koupelnách :D .. Hu-hu- hůůůů, bu- bu-bůůů :))) ..
Btw: Kdo si dá pěnovou bitvu? :-P ..

Skvělej song, bezvadnej text...

Rytmusovo song.. ty slova.. jo, tak tomu bych i odpustila :) ..

"Vieš, že bol som zlý a viem, že som ti vela ublížil,
myslel som len na seba a našu lásku zahodil,
hovorím po stí krát, že to bude dobré,
moje srdce pre teba žije.

Žiadna sláva, peniaze, tvoju lásku nenahradí,
napíšem pre teba aj sto piesní, mne to nevadí,
prosím, vráť sa ku mne späť, pred všetkými ti slubujem,
navždy ťa najviac milujem.

Daj mi ešte jednu šancu, nech to všetko napravím,
daj mi šancu dokázať ti, že ťa ešte moc lúbim,
daj mi ešte jednu šancu milovať ťa od znova,
chcem, aby si bola navždy už len moja...."

Zima klepe na dveře

Dnes - 12. října 2010 - první sníh v tomto roce =) ..
Yabba dabba doo, už se těším na zimní radovánky a bláznivé chvilky s VIP :-) ..

Save me, please, I´m afraid....

Lidi, co nepatří za volant

Řidič dodávky se snažil předjet řidiče druhé dodávky skoro těsně předtím, než jsem kolem projela 165 km/h rychlostí. Jeli přibližně 100 km/h a 3 minuty vedle sebe! Nejen, že mě zdrželi a při 100 km/h jsem se nudila (proto taky to foto), ale předjíždějící řidič se nepodíval do zadního zrcátka! Grr... kvůli takovým blbcům jsou autonehody :-/ ...

8-)

Tož má reklama na iPhone a na můj milovaný Sahlep :-) ...
Jsem tak kreativní, že si asi založím vlastní reklamní společnost :-P ...

Copyright: click here :-)

Přála bych si....

... umět lítat :-) :-P ...
Svobdná jsem jako pták, kořist si ulovím lehce, ale lítat ještě neumím :-P .. Až mé ruce budu umět ovládat, oddám se větru a proletím celý svět :)) .. Juchůůů :) ..

Stačilo by jen upřímné děkuji...

Navštívila jsem Hornickou pouť v Sokolově a ve večerních hodinách jsem našla mobilní telefon - dotykový LG. Seberu ho ze země, otřu od bahna a zjistím, že nemá zadní kryt. Koukám se kolem mě, jestli se někde neválí. Našla jsem ho.. Kouknu na mobil, vidím 2 nepřijaté hovory. Hlavou mi prolítlo, že se mobil už shání. Ok.. Volám na to číslo, určuji sraz. Místo srazu straně nevyhovovalo, šla jsem na jeho určené místo. Prozváním dotyčného, mobil předává "vlastníkovi". Přijdu k němu blíž a ptám se "Vy sháníte tenhle telofon?" ... "Jo, dík." ... (Bez očního kontaktu, agrrrh, jak já toto nenávidím)...

Co z toho plyne? Dobrosrdečnost se v dnešní době neoceňuje ani upřímným DĚKUJI!

... a to jsem v červnu na podobné akci sama mobilní telefon ztratila. Doufám, že až nedejbože jednoho dne ztratím ten nový, co mám, tak se najde dobrá duše, která mi ho vrátí...

P.S.: Díky bohu, že nevyšel plán jet 17. září do EUROPARKU do Deutschlandu, pač jsem byla přemluvena na nějakou extrémní atrakci se vstupem za 80 kaček. Nejdelší 3 minuty v mém životě, takhle zle mi bylo naposled po dlouhé propařené noci :D ... Pfůj a never more :D .. (I když příště zas :D ...)

Svět facebooku

Facebook, aneb hrozba v kyber světě...

Dovolte mi, abych dala FB nový název, ten jest >> ONLINE ZPRAVODAJSTVÍ ze života rodiny, přátel, kamarádů, známých, kolegů, učitelů, spolužáků....<< ...

Teprve pár týdnů zpět mi došlo, že FB ohrožuje náš život - prozrazujeme lidem v okolí "něco", co říct všem rozhodně nechceme. FB nezná diskrétnost a pokud ano, tak v té podobě, že určitým lidem zablokujeme, aby neviděli např. zeď, informace, některé fotky či je zablokujeme tak, aby o naší existenci na FB vůbec netušili. (Co si budeme povídat, blokli bychom přinejmenším 95 % lidí). Nač si ale takové lidi vůbec přidáváme do přátel?! Tací lidé sem přeci nepatří, před PRAVÝMI přáteli nic netajíme!... Problém je zakořeněn v tom, že do "přátel" si lidé přidávají všechny, kteří jim zašlou žádost... Nazvala bych to lidskou hloupostí. Mnozí si podle mého názoru myslí, že čím víc přátel, tím lépe, tím jsou větší kingové (?)... Ve stručnosti řečeno - většina lidí na FB sbírají přátelé jako v dřívější době naši rodiče sbírali céčka... Je to stupidní. Znají takoví lidé hodnotu přátel?!

Děkuju... vlastně ani netuším čemu... prostě tomu, co mou mysl osvítilo... Již nepropadám FB, nedřepím u něho volné chvíle, nesleduji žádné stavy, neprohlížím si fotky, nezajímám se o lidi, kteří mě ve skutečnosti vlastně ani nezajímají?! A o tom to je.. Když se většina lidí, co mají FB (v dnešní době znám pouze 2 lidi z mé generace, kdo není na FB zaregistrovaný), zamyslí a prohlídne si seznam přátel, zjistí, že skuteční přátelé z tohoto seznamu napočítá na jedné ruce! Pak se zamyslete nad tím, zda se chcete svěřovat se vším, s čím se svěřujete, lidem, které máte za "přátelé"....

Na závěr bych chtěla dodat snad jediné: Mnohem lepší je, když si zavedete deníček, a nebo vezmete nejlepšího přítele či přítelkyni a toho/tu budete mít za svůj deníček :-) ...

Upadám do truhly s pocitem štěstí a mlčenlivosti... :-)

Říká se, že štěstí chodí po horách...

... A já ty hory chci dobývat :-) ...

Michel De Montaigne

"Člověk je ztělesněná nejistota a každý konečný úsudek o něm je falešný. Změna lidského charakteru, nestálost v citovém životě je přirozenou vlastností člověka. Vždyť se mění s počasím, okolnostmi, tělesnými podmínkami, jeho zájmy, schopnostmi, názory a zvyky. Člověk vidí věci různě. Je stálý ve své nestálosti a nestálý ve své stálosti, nesnáší ponurou ctnost pravidelnosti, miluje rozmanitost, je takový i onaký, ze všech stran nekonečný, můžeme o něm pronášet protikladná určení, je to ztělesněný rozpor. Jeho dnešní já je jiné než včerejší, v jeho životě není totožných okamžiků, jeho individualita není dána, je to vyvíjející se struktura, přecházející z jednoho stavu do druhého."

Tři síta

K moudrému Sokratovi přišel člověk a povídá: „poslechni, tohle ti ale musím povědět!“ „Zadrž!“, přerušil ho mudrc, „prosil jsi to, co mi chceš říct, přes tři síta?“
„Tři síta?“ ptá se ten druhý uviděné. „Ano, milý příteli, pojďme se spolu podívat, zdali to, co mi chceš sdělit, projde třemi síty. První síto je pravda. Jsi si jistý, že všechno, co mi chceš říct, je pravda?“
„Ne, já jsem to jen zaslechl a…“
„Aha. Ale určitě jsi to potom prosil druhým sítem. To je síto dobroty. Je to, co máš teď na jazyku, dobré?“
Člověk váhal a po chvíli řekl: „Ne, právě naopak, ale…“
„Hm,“ přerušil ho mudrc „tak použijeme ještě třetí síto. Myslíš, že je nutné, abys mi to vyprávěl?“
„No, nezbytné to zrovna není…“
„Tak tedy,“ opáčil s úsměvem mudrc, „pokud to není ani pravdivé, ani dobré, ani nezbytné, pak na to zapomeň a nezatěžuj tím sebe ani mne.“

Pravda vs. lež

Dva účastníci se zúčastnili životního maratónu. Jednalo se o Pravdu a Lež. Všem je známo, že jsou si cizí jako dva protipóly, jako černá a bílá, jako nebe a peklo, jako tma a světlo, jako slunce a měsíc, etc...
U každého startu bývá zvykem, že účastníci vyběží společně ze stejného či stejně k cíly vzdáleného místa, aby si byli rovni. Tak to zahájili i tito shora uvedení běžci... Pravda byla mocnější, od začátku běžela rychleji než lež a vzdalovala se neuvěřitelnou rychlostí. Byla od Lži na míle daleko. Toto místo (první místo) si však neudržela dlouho, neboť Lež se ještě před zahájením nadopovala, což před startem nebylo zkontrolováno, a její rychlost se najednou zněkolikanásobila. Netrvalo dlouho a Pravda se Lží běželi po svém boku, lépe řečeno - Pravda se Lží se pouze na okamžik střetli, Lež Pravdu předběhla a Pravda nebyla schopná jí už nikdy dohnat... Jaký je závěr?

1) Před startem nebylo zkontrolováno, zda jsou účastníci féroví..
2) Lež má krátké, avšak velmi rychlé nohy..
3) Lež nejednala správně, morálně..
4) Lež si neuvědomila, že bude nést následky..
5) Lež udělala chybu, která je naprosto nenapravitelná..
6) Pravda už nikdy nebude soupeřit se lží, neboť pravda ví, že je ve skutečnosti silnější a vytrvalejší... a že není důvod se zaobírat někým, kdo je jako Lež...

Motivovala mě situace, u které jsem zjistila, že i člověk, jenž se pohybuje v nejbližším okruhu vašich přátel a jenž vám řekne slova typu "alespoň ty mi věř", mu není a nesmí být dána nová šance "běžet", protože lež je neodpustitelná, kord když se nejedná pouze o jednu jedinou lež, ale o několik lží jdoucích s malým časovým odstupem od sebe! Když se zeptala Pravda Lži - "Proč jsi se zachovala takto, proč ?" ..... tak Lež nenašla ani jedinné slůvko k tomu, aby jakkoliv odpověděla...

PONAUČENÍ: Důvěřuj, ale prověřuj (a hlavně pokud by se mělo jednat o člověka, který vás bude přesvědčovat, abyste mu věřili) :-) ....

Věřte či ne, ale taková je realita a i lidi, do kterých byste to neřekli, jsou pěkný svi.... mrchy!! .. Tento člověk u mě nesl NEPRÁVEM titul PŘÍTEL...

7 důvodů, proč nesvačit venku!

1) Narážení lidí do mé osoby (v mém případě obézních nevhodně "voňavých" ruských lázeňáků)…

2) Odkašlávají si a nic jim neříká si dát ruku přes pusu…

3) Kýchají (pokračování stejné jako u bodu 2)…

4) Zastavení regionální televize, vyptávání se na absurdní věci…

5) Vosa, aneb polétavé nebezpečí, které lítá kolem v nevhodnou dobu, když se zrovna člověk kvůli zničenému tělu nemůže hýbat…

6) Lidí namísto do očí koukají do krku, poté do ruky, a zkoumají, co máte k jídlu…

7) O2 / T-mobile zaměstnanci shání věrné zákazníky a otravují každého

Dostačující důvody, proč nejíst...venku...

L-í-t-á-n-í na laně :))

Jsem člověk, který rád vyzkouší vše a tohle bylo báječnééé :)) ...

Underwater world :)

Netušila jsem, že pod vodou může být tolik zábavy :) .. Vytváření bublinek bez bublifuku, smích kouzelnější jak na souši.. Pro mě nekonečná legrace a konkrétně tyto chvíle jsou pro mě jedinečným zážitkem :) ..

Dear diary...

Listen to me and advise me, please… I need help, I need to know the answers to my questions, I need it… I don´t know what I have to do :( …

V domě máme několik místností a já zalezla do šatníku… Proč? - Ticho, zima, teplý čaj, tma, sluchátka na uších, hudba, přemýšlení, deprese, smutek, zlost, slzy, smíšené pocity, nechuť k jídlu, naprostý zmatek, … a vyťukávání mých myšlenek do kyber světa…

Ztrácím hlavu nad otázkou >>Láska vs. přátelství<< … Tuto otázku si pokládám již několikátým rokem, doposud na ni neznám odpověď… Záleží na úhlu pohledu… Pokud se bude jednat o přátelství mezi mnou a člověkem stejného pohlaví, je pro mě přátelství na stejné, ne-li na vyšší úrovni než láska. Láska je jako most, jednoho dne se zbortí, zatímco přátelství s kapkou optimismu je most, jehož stavba může být i nezničitelná, a to přes všechny okolnostní podmínky. Musí se jednat o pravé a věrné přátelství. Věrné v tom smyslu, že neexistují pomluvy a lži, ale upřímnost, na kterém je každý vážný vztah založen. Hádky jsou samozřejmostí, které doprovází jak lásku, tak i přátelské a rodinné vztahy… Ve výjimečných případech se lidé nehádají a nikdy nepohádali, žijí bez jakéhokoliv konfliktu. Takové vztahy jsou pro mě drahocenné. S jedním (ne)konkrétním človíčkem se znám x let, v životě jsme se nepohádali, prohodili jsme spolu statisíce, milióny, zkrátka nespočetně mnoho slov, zažili jsme toho spolu relativně dost a jsem za náš vztah vděčná všemu, co nám dvěma zkřížilo naše cesty… Ale i přesto netvrdím, že přátelství, ve kterém se s druhou osobou hádám, pro mě není cennost. Jedno takové přátelství, jehož součástí jsou hádky, je pro mě dar v hodnotě mnohem větší než hromada diamantů, milión zlatých cihel, vlastnictví celého světa… Tak jako je každé africké dítě rádo za každý kus suchého chleba, tak já jsem ráda za každá její slova… Děkuju <3 …

Co ale otázka: Dokáže se přátelství přeměnit v lásku či naopak? Trápí mě skutečnost, že se v přátelství jeden zamiluje, chce víc, ale ten druhý mu to nemůže nabídnout… Nemůže, protože ho nechce zklamat, nechce ho ztratit, nechce do vztahu, protože si není jistý tím, co chce sám... Jak dál, když takového člověka považujete za přítele, bez kterého se v životě neobejdete? Můžete takového člověka opustit, když vám není lhostejný? Zvládli byste vy jeho opuštění? Neopustíte-li ho, bráníte mu v štěstí, protože po vašem boku se nedokáže zamilovat do jiné osoby, je oslepen pouze a jen vámi a vy, i přestože byste chtěli, aby navázal i jiné kontakty, seznamoval se, postupem času se od vás odmilovával, tak problém je v tom, že on nechce. O to horší to je, stěží se od vás, jako od jeho vysněné/ho, odpoutá… Zároveň bráníte v štěstí i sami sobě… Proč? Protože i kdyby přišla příležitost ke vztahu, který by vás lákal, odmítnete ho, abyste ještě víc netrápili dotyčného, kterého považujete za svého přítele a nemůžete bez něj žít, protože víte, že jakmile se zamilujete, půjdete do vztahu, tak ten dotyčný přítel opačného pohlaví už nebude na prvním místě.. Budete ho pomalu a jistě ztrácet, a nebo ho ztratíte tak rychle, že to nedokážete ani postřehnout, a to nemluvím o vstřebání takové ztráty… Nejednou se mi stalo, že se do mě ať už kamarád nebo lepší přítel zamiloval. V tu chvíli znejistím, ztratím slova a vznikají obavy… Půjdete-li do takového vztahu, ztratíte přátelství. Nepůjdete-li do takového vztahu, můžete o to přátelství přijít, protože se s tím druhá strana nedokáže smířit… Nebo budete stát na stejném místě, budete se snažit být stále na stejné pozici (jako přítel), ale jak se chovat? Většina lidí říká, že jsem příliš milá, hodná… pak se snadno zamilují… a když se snažím být normální, jsem za krutou… Přála bych si vědět, jak se mám chovat, abych věčně někoho netrápila…. Jsem v situaci, kdy netuším, co dělat a jak se rozhodnout :( .. Jsou dvě možnosti: 1) Opustit tohoto přítele, sundat mu nevinné vodítko, které jste mu nasadila a pustit ho, aby šel nejlépe opačným směrem než vy, aby na vás měl klidně i bezdůvodnou zlost, ale hlavně aby šel za svým štěstím, za láskou, která mu bude opětována, za poznáním, o kterém nemá sebemenší ponětí... Trápila bych se já, to jest pravda, chyběl by mi, ale měla bych čisté svědomí, že mu v ničem nebráním.... nebo 2) Zůstat přáteli, vídat se pravidelně jako doposud, prožívat pěkné chvíle, nabírat společné vzpomínky.... ale pocit, že žije v doufání, aby z našeho vztahu bylo jednou něco víc, než je, mě ubíjí.... Přemýšlím nad závěrem, nad závěrem tohoto vztahu.... Ať už to bude pokračovat jakkoliv, obávám se, že jednoho dne se tento vztah tak i tak zhroutí :( ... Ztrácím optimismu, stavím se k realistům a tvář mám jak z kamene.... Osude, přenechávám rozhodnutí na Tobě....

Úsměv je vzácnost...

Byl krásný den, sluníčko mě doprovázelo na cestách skrz město, v uších jsem měla sluchátka a plouživé tóny mých oblíbených interpretů mi hrály do uší... Přiznávám se - nevnímala jsem je, a to jak melodii, hlas, tak ani slova… Nevnímala jsem ani svět kolem sebe, v tu chvíli jsem si připadala jako v kómatu…

Procházela jsem kolem nespočetně mnoho lidí, tak jak to v ulicích Kolonády běžně bývá… Kráčím si ve svém tempu, pohled do země střídám s pohledy na lidi, hledím jim do tváří a najednou on – muž, který se na mě podíval a věnoval mi svůj úsměv. Byl to velmi pozitivní, i přestože krátký okamžik dnešního dne, ale díky těmto sekundám jsem si uvědomila a na vlastní kůži poznala, jak je úsměv opravdu vzácný.. Úsměv vyléčí nejen smutnou duši, ale promění i neutrální náladu v něco mnohem víc… Úsměv je zkrátka dar…

Kolikrát jsem šla, úsměv měla na líčkách a usmála se na cizí lidi kolem mě. Vzpomínám si, že nejednou mi starší muž úsměv opětoval. Mě to v danou chvíli úsměv dvojnásob rozzářilo a srdce potěšilo, že jsem dokázala vykouzlit úsměv naprosto cizímu člověku…

Pokládám si otázku, jaké by to na světě bylo, kdyby se lidi na sebe neustále usmívali a rozdávali si tak pozitivní energii. Věřím, že by se žilo mnohem lépe - přirovnala bych to... ke vzduchu, ve kterém netvoří ani jedinné procento smog... zkrátka by se všem dýchalo lépe :-) ...

"Smích existuje v nedokonalém světě a působí, že máme radost z toho, že je nedokonalý.."